Tomu neuvěříte!
Čtvrtý zápas sezony a první výhra nad Kumpánama po neuvěřitelném průběhu.
Ve 2. a 3. kole jsme doplatili hlavně na neproměňování šancí, jednou prohráli a jednou remizovali. Před čtvrtým kolem byla situace hodně složitá a to , jak se hromadily omluvenky, zavánělo pěknou nadílkou. Nakonec jsme doslova slepili sestavu: Radek do kasy a do pole Surma, já, Nebi, Wicky a Kučis. Jelikož se Ráďa vracel ze služební cesty z Ostravy, tak se nechal překecat Sůša, že půjde taky a v případě potřeby půjde do kasy,když by Ráďa nestíhal. Stalo se tak, náš gólman vyjel ve dvě teprve z Ostravy. Před zápasem jsem nabral Sůšu a Kučise a v domnění, že budeme hrát 5 plus 1 bereme směr Pražačka. V 17:40 mi zazvonil mobil, kde se ozval Surma a nešťastným hlasem mi začal vysvětlovat, že si v autě zabouchl jak klíče od auta, tak od bytu. No paráda ne, okamžitě obracíme auto a jedeme zpět ke Kučisovi pro rukavice, aby aspoň měl Suša v čem chytat. V 17:58 byl tedy stav na hřišti 2 plus 0, Nebi s Wickym. Cca. v 18.00 dorážíme na Pražačku, já Sůša a Kučis, už běží čekačka, seznamujeme ostatní se stavem, jaký je a Nebi pokládá zákeřnou otázku: „Kde jsou všichni?“. Nakonec tedy nastupujeme 4 plus 1 proti očividně nažhavenému soupeři. Hrajeme totálního zanďoura, ale v kompaktním pohyblivém bloku,s kterým si soupeř, díky bohu, nevěděl moc rady. Když už něco projde zasáhne v kase Sůša a tu najednou přibíhá Surma, rychlý převlek a od cca. 15 minuty hrajeme v pěti v poli. Soupeř má stále navrh, ale opět schází finální zakončení a nebo výborně zasahuje Sůša. Hra se následně docela srovnala a začali jsme taky vystrkovat růžky. Po pěkném přečíslení výborně Nebi potáhl balon a předložil Wickymu pozvánku k prvnímu gólu zápasu. Nepohrdl! 1:0! Tentokrát Surmin pokládá zákeřnou otázku: „Kolik to vlastně je?“ Což mluví za vše, do jak asi rozjetého vlaku naskočil. Hra byla poté do konce poločasu vyrovnaná, kdy jsme těsně na konci mohli jít do dvoubrankového vedení, ale po tentokrát mém potáhnutí a kličky kolem gólmana, trefuju z úhlu na čáře pouze vracejícího se obránce. Následně v podstatě z protiútoku jsme potrestáni a dostáváme hlavou do šatny na 1:1.
Poločas a to už se převlíká Ráďa, navrátilec ze služební cesty. Do druhé půle tedy již je gólman na svém místě, Sůša v poli a získáváme tím pádem jednoho střídajícího hráče. V druhé půli jsme naopak začali hůře bránit a po chvíli nepozornosti v obraně, trefuje šikovný hráč soupeře s tečí našeho hráče neomylně kasu. Prohráváme 1:2! Trochu jsme přitlačili, hlavně Nebi získal ve druhé půli na jistotě a začal pěkně prohánět soupeře, který ho zastavoval často za cenu faulů. Po vybojovaném balonu u vápna soupeře srovnáváme stav na 2:2, střelec byl opět Wicky, ale velký podíl patří Nebimu i Sůšovi. V tu chvíli vypadala hra poměrně zajímavě, přelévání z jedné strany na druhou a ve vzduchu visel gól na obou stranách. Nakonec po dlouhém autovém vhazování strháváme díky Sůšově hlavičce vedení na naší stranu. 3:2! Soupeř se samozřejmě nechtěl spokojit s tímto stavem a začal nás vzadu zlobit, my tomu zbytečně přispěli naší nervozitou a občasnými zmatky, stejně tak jsme při některých herních situacích byli nepochopitelně moc vytažení. Ale to jsme prostě my..Soupeř tlak nevyužil, Ráďa vytáhl pár slušných zákroků a asi dva excelentní. Naopak vpředu okénky probíhal Nebi a pokoušel štěstí ve spolupráci s našimi ofenzivními spoluhráči. V poslední minutě jsme jedno z přečíslení využili, role se prohodily a tentokrát Wicky přihrával a Nebi dával na 4:2! Konec, všichni jsme měli úsměvy od ucha k uchu.
Před zápasem jsme v podstatě chtěli hlavně nějak důstojně neprohrát, v 17:58 to vypadalo, že ani nenastoupíme a když už jsme nastoupili, např. Wicky se prý modlil, aby nebylo skoré dvouciferné. Neskutečně jsme se však semkli a přinesli první výhru v sezoně, to čekal v tomto zápase málo kdo. Všem co dorazili a dnes to slepili, moc díky!!!! Jako kapitán v dnešním zápase jsem na vás hrdý, bylo mi potěšením. Ave 7.