Prohráli jsme se ctí a záchrana je naše!!
V utkání s Atomovým broukem nám šlo o setrvání v páté lize. Nesměli jsme prohrát výraznějším rozdílem, což se nám s vypětím všech sil povedlo!!Utkání na velmi špatném terénu skončilo 4:2 pro Brouky.:(
Utkání předcházelo hecování obou táborů, zvláště prostřednictvím Vikyho a Toma Autraty. Ještě v pátek před zápasem jsme si na brouka věřili, omluvenky nechodily, těšili jsme se, že jim vrátíme prohru z minulé sezóny. Jenže se situace velmi rychle změnila a absence jsme nestačily počítat. Nejdříve volal Kašpi, že se opravdu nemůže vyvázat ze skiservisu (musel prý zaučovat novou pomocnici:)))(už to avizoval dopředu!), Jarda F. musel taky do práce. Pif, Kolja a Pelda byli zranění. Tyto neúčasti se dají pochopit, ale neakceptovatelné a neomluvitelné jsou absence Lukáše a Jendy Z. Pánové, je na čase, abyste si uvědomili nějakou zodpovědnost!!! U Lukáše je to poprvé, tak se dají přimhouřit oči, ale u Jendy v žádném případě!!! Najednou se nám rozpadl celý tým, tak jsme museli přehodnotit cíle v tomto zápase a zkusit urvat jakýkoliv slušný výsledek!!
Do utkání nastoupilo šest statečných. Já, Mára, Surma, Sůša, Viky a Dave. Zápas se pro nás od začátku nevyvíjel dobře. Hřiště připomínalo bahenní lázně a hlavně jsme nedokázali dlouho udržet čisté konto. Viky se pokoušel rozehrát, ale balón se kaluží zpomalil a dostal k noze soupeřova útočníka, který se nemýlil. Aby té pohromy nebylo málo, v zápětí si Viky obnovil zranění kotníku, kvůli kterému dlouho nehrál, znamenalo to, že jsme museli hrát ve čtyřech. Ale to nás nepoložilo, rvali jsme se jako lvi. Brouk střídal útok za útokem. Díky naší dobré obraně neúspěšně. Ale aby toho nebylo málo, zranil se nám i Sůša a už to vypadalo na ručník. Naštěstí se Tomáš rychle oklepal a opět jsme mohli pokračovat v cestě za záchranou. K němu se za chvíli přidal i Viky. To byl důležitý impuls! Vrátili se nám síly a chuť do hry, začali jsme si vytvářet šance a dokonce jsme dokázali vyrovnat!! Surma se dostal k odraženému balónu a prostřelil vše, co mu stálo v cestě. Stalo se neuvěřitelné, první poločas jsme zvládli na jedničku a do druhého jsme vstupovali s remízou 1:1!!
Druhá třicetiminutovka měla podobný obraz jako ta první, brouk tlačil a my jsme se bránili. Občas jsme vyrazili do rychlého brejku. Bohužel v tomto utkání nestálo štěstí na naši straně. Dlouho jsme úspěšně odolávali tlaku, ale poté přišla z ničeho nic druhá branka v naší síti. Na hranici pokutového území napřáhl hráč soupeře a nechytatelnou křížnou střelou trefil šibenici. Pravděpodobně to byla jeho životní střela!!:(( Samozřejmě stav 2:1 nebyl hrůzostrašný. Hnáni skvělými fanoušky jsme se pokoušeli o srovnání, zvláště Viky a Sůša měli několik možností. Ale to potřebné štěstíčko chybělo. Naši snahu neutnul ani třetí gól, padl po standardní situaci, když si obrana vybrala dovolenou. Naštěstí pro nás, dokázal Viky zanedlouho snížit. Sebrali jsme zbytek a snažili jsme se ještě srovnat. Nebyli jsme bohužel úspěšní. Vrhli jsme se do útoku a zapomněli na zadní vrátka. Soupeř toho využil a uzavřel gólem na 4:2 účet v tomto utkání!!
Prohráli jsme, ale se ctí!! Ač se nemusí zdát výsledek 4:2 jako dobrý, nemusíme se za něj stydět, odvedli jsme obrovský kus práce. Díky výbornému gólmanovi, Márovi, Davidovi, Tomovi Sur., Vikymu, Sůšovi a vynikajícím fanouškům ( Kolja, Pif, Pelda, Vojta, krásná Monča;)) jsme se zachránili!! DÍKY VŠEM!!