Vstup jako z partesu!!
Stejně jako na jaře se nám podařil vstup do sezóny a opět jsme si poradili s celkem, který hrál minulou sezónu čtvrtou ligu. Vyhráli jsme s potřebným štěstím 4:1!!
Na začátek sezóny jsme si nemohli přát lepší podmínky. Pražačka se svou trávou III. generace a sluníčko,které se usmívalo nad naší pohlednou hrou. Sestava se sešla skoro ideální. Nechyběl ani Surmi,který prý poctivě přes léto trénoval!!:) Dokonce se do sestavy vrátil Pelda - nepostradatelný to člen kádru, který laboroval se zraněným kolenem.
Utkání se pro nás vyvíjelo hned od začátku dobře. S obrovskou chutí hrající Luki si pohrál s obranou soupeře, brankáři udělal dokonalou kličku a zasunul do prázdné brány. To Kašpi ten v noci zasunoval úplně jinde,jinak by byl určitě připraven na mačos. Po našem gólu se pak šance střídali na obou stranách, oba brankáři se měli co ohánět. Oba týmy navíc několikrát vyzkoušely tuhost brankové konstrukce, ale stav 1:0 vydržel až do půlky.
Už se stává pravidlem, že se o přestávce na něčem dohodneme a pak to každý zapomene. Říkali jsme si,že budeme hrát ze zabezpečené obrany a vyrážet do brejků. Ale v prvních chvílích druhé půle, jsme nechávali Bendovcům v obraně dveře otevřené a poté jsme s vypětím všech sil likvidovali leckdy 100% šance. Sám jsem se několikrát divil, co se dokázalo ode mě odrazit mimo branku. Naštěstí zanedlouho přišlo vysvobození. Získali jsme standartní situaci ve velmi dobré vzdálenosti od Bendovy branky. K míči se postavil Sůša a něočekávaně přihrál úplně volnému Surmovi, který bodýlkem nasměřoval míč mezi nohy ztuhlého brankáře. Je vidět, že to nacvičování signálů přináší ovoce!!:)) Mysleli jsme si,že druhý gól soupeře zlomí, ale nestalo se. Naopak Bendovci přidali a zintenzivněli tlak naši bránu. Výsledkem bylo několik tyčí, připadal jsem si jak u Lorety. A taky bohužel gól v naší síti. Musím pochválit soupeře, ta střela byla naprosto luxusní, skoro jsem začal tleskat!!;) Naštěstí to byl první a zároveň poslední balón v naší síti. Než jsme se začali bát o výsledek, vyrazili do brejku Viki a Luki. Sérií několika přihrávek se dostali až před brankáře. Luki s přispěním tyče přihrál obávanému střelci Nebušic, který se nemýlil, 3:1. Tento stav nás konečně uklidnil. Navíc po dalším brejku přidal druhý zápis do statistik opět Vikinho,když čtveráckým bodýlkem nedal zkoprnělému brankáři šanci. Tím byl zápas definitivně rozhodnut a v poklidu jsme si počkali na píšťalku rozhodčího.
Jsem rád, že se nám mačos vydařil, doufám, že na této vlně budeme pokračovat až do čtvrté ligy. Ale nesmíme usnout na vavřínech!! Najít hvězdu zápasu je složité, protože všichni odehráli dobrý zápas, ale přece jen by si tento primát zasloužil Viki, protože jeho dva góly rozhodly zápas. (Je jasné, že sebe napsat nemůžu:))))) ne, Viki zasloužíš si to!)