První prohra v této sezóně
Nastoupili jsme v dosti improvizované sestavě, mimo hru byl Kašpi a bohužel i neplánovaně Jarda. Nejen to se podepsalo na výsledku a my jsme prohráli na Císařské louce 2:0 po poločasu 0:0.
Tentokrát jsme narazili na Atomovej Brouk "B". Čekal nás velmi těžký zápas, protože hráči soupeře byli velmi dobře technicky vybaveni, možná nejen technicky?!!
Asi největší zklamání z výsledku zažil Viky, protože celek soupeře zná jako vlastní boty a byl to pro něho velmi prestižní duel. Už před začátkem zápasu jsme si stanovili cíl, kterého jsme chtěli dosáhnout: neinkasovat a z nějaké nahodilé akce dát gól.
Prvních dvacet minut se nám defenzivní činnost dařila a i dopředu jsme byli nebezpeční. Zvláště Viky, Sůša a nezvykle i Pelda zaměstnávali obranu soupeře. A posledně jmenovaný měl asi největší šanci zápasu. Výborně si naběhl z pozice obránce před bránu soupeře; nebezpečně vystřelil, brankář stačil vyrazit míč jen před sebe a téměř prázdná brána volala na Peldu: "Zasuň do mě!!" Jenže nezvolil správné řešení a místo lehkého bochánku, kterému by ležící gólman jen přihlížel, zvolil svoji klasickou pumelici a trefil jen bezvládného brankáře.
Po této šanci se soupeř probudil a už nás skoro k ničemu nepustil. Naopak sám přidával polínka pod kotel a neustále dusil naši obranu, která se zuby nehty bránila. Přicházely velké šance. Naštěstí je soupeř nedokázal proměnit. Jen jednou v první půli dostal "Beetle" míč za brankovou čaru, ale rozhodčí správně gól neuznal, protože při dorážce si Pif zblízka prohlížel značku a velikost soupeřovi boty, tím pádem nemohl odhlavičkovat míč potulující se na brankové čáře. První poločas jsme tedy přežili bez újmy.
Do druhé třicetiminutovky jsme chtěli vstoupit stejně aktivně jako do první, jenže soupeř nám to nedovolil a pokračoval ve stejném scénáři jako na konci první půlhodiny. Naše obrana dlouho odolávala nájezdům protivníka. Bohužel v okamžiku, kdy tlak trochu povolil a my vystrčili růžky, soupeř udeřil. Po rychlém přenesení hry od vlastní brány se míč dostal až k volnému hráči před naší svatyní a ten chladnokrevně kolem vyběhnuvšího brankáře zakončil.
To už se hrálo s volejbalovým míčem, protože ten náš skončil v nedaleké Vltavě. Uvažovali jsme, koho pošleme pro balón, vybrali jsme Lájoše. Říkali jsme si, že jako náš trenér by tak těžký úkol mohl zvládnout. Lájoš se převlékl do plavek, vypůjčil si loďku od vodáků a vydal se pro míč. Byl 100% úspěšný. Pod tímto dojmem se vydal zpátky k hřišti a řekl si, že když zvládl tak obtížnou misi, že zvládne nahradit i Kašpiho a místo něj rozhodnout zápas. To se mu dokonale podařilo! Míč položil za branku s takovou vervou, že se balón dostal přes díru v síti až pod nohy našeho brankáře. Ten jej odkopl, ale ve stejné době už střílel soupeř gól do brány!! Povedlo se, Lájoš rozhodl, 2:0 !!
Závěrem musím sportovně uznat, že soupeř po zásluze vyhrál. Mohli jsme prohrát i větším brankovým rozdílem, kdyby nebylo Pifa, protože ten hrál za dva někdy i za tři obránce. A po právu se stává nejlepším hráčem utkání. Výborný výkon Tome jen tak dál. Konečně si své výkony přenesl z ložnice i na hřiště!!:)))
Přítomni byli tři diváci.