Hořké sobotní dopoledne
Po nevydařeném výkonu jsme opět poztráceli body. Tentokrát jsme prohráli 3:2. Postupová loď nám odplula!
Opět jsme zavítali na naši oblíbenou pražačku. Byli jsme plni optimismu, že se nám konečně podaří prolomit smůlu a opět poznáme tu sladkou vůni vítězství. Sešli jsme se v rozumném počtu jen na první půli. Kučis musel naléhavě odjet do Hradce, že prý tam má neodkladnou záležitost - prý venčení klobásy na čerstvém mimopražském vzduchu. Já jsem si usmyslel, že už jsem nebyl dlouho nemocnej a že by to chtělo změnit zaběhnutý stereotyp. Tak jsem včera ulehnul s vysokými teplotami, ale vidina vítězství mě dneska ráno zvedla z postele.
Do utkání jsme vlétli jako uragán, což je u nás už tradicí. Soupeře jsme zamkli na jejich půlce, byli jako v kleštích! Bohužel z počátečního tlaku jsme zahrozili jen Wikiho střelou do tyče!! Což se nám vymstilo. Po odpískané ruce, kterou soupeř bleskurychle rozehrál, se odražený míč naší obranou dostal opět k jejich hráči, který životní trefou otevřel skóre. Je paradoxem, že poslední dobou by s námi na utkání mohla jezdit česká televize a natáčet inkasované fíky. Myslím si, že by v soutěži o nejhezčí gól nedělaly ostudu! Na druhou stranu má inkasovaná branka na sobě trochu šedého stínu. Pan rozhodčí povolil rozehrát standartní situaci předcházející gólu z dva kilometry vzdáleného místa od přestupku. Samozřejmě si musíme přiznat, že jsme drobně zaspinkali a že se projevila i poslední zápasy známá smůla, protože gólová střela byla asi třikrát tečovaná. Nicméně obvyklý obrázek utkání byl na světě! Na naše kopačky se vkradla nervozita! Najednou krátká přesná přihrávka nebyla reálná. Dlouho jsme se nemohli prosadit přes dobře hrající obranu. Až ke konci poločasu jsme rozehráli akci na jeden dotyk, kterou spolehlivě zakončil probudivší střelec Kašpi, když mu procítěnou přihrávku naservíroval Kučis. Tedy do přestávky jsme si přinesli nadějný výsledek.
O přestávce jsem si dal teplý čajíček a těšil jsem se, že se stavem zápasu něco uděláme. To se nám taky hned na začátku druhé půle povedlo. Hned po rozehrávce si Sůša vzpomněl na moderní krajní obránce a jejich výlety k soupeřově brance, vzal balón a vydal se vstříc dobrodružstvím. Bohužel jeho výlet neměl dlouhé trvání, hned při první kličce ztratil míč a z rychlého brejku jsme dostali kladenským bodýlkem druhý gól. To byl nejhorší scénář, který mohl přijít. Opět přišla nervozita, zbytečné plašení, že není dostatek času! Tady bych vyzdvihl Kašpiho, za celý zápas jsem ho neslyšel nadávat či se rozčilovat, jen a pouze se soustředil na vlastní výkon. Někteří z nás by si měli vzít z Kašpiho příklad. Z naši nervozity vyplývala nepřesnost a taky další šance soupeře. První jsme s Pifíkem s vypětí všech sil zlikvidovali. Do teď nevím, jak jsme zvládli ubránit tu dorážku. Bohužel další možnost soupeř využil. Nepokrytý hráč měl dostatek času vymyslet zakončení až zvolil to nejlepší, opět bodlo. U tohoto gólu si nejsem jistý, zda mám čisté svědomí.
Ku podivu nás ten inkasovaný gól zvedl. Asi jsme si řekli, že nemáme co ztratit, že se ještě pokusíme s výsledkem něco udělat. Zabrali jsme a opět jsme soupeře zmáčkli. Jenže naše snaha dlouho přicházela v niveč. Až tři minuty před koncem se nám podařilo snížit. Pelda se snad poprvé za utkání dostal pořádně k míči, udělal svoji pověstnou kličku a vybídl ke skórování Kašpiho, který ani na podruhé nezaváhal! Hned po rozehrávce jsme se opět dostali do blízkosti soupeřovy branky, ale Spiritovci dobře bránili a my jsme z tlaku vytěžili jen několik autů a rohů. Srovnat se nám už bohužel nepodařilo.
Prohráli jsme 3:2. Ztratili jsme důležité dva body. Loď jménem postup už odplula z přístaviště. Vztahy v týmu jsou ve vypjatých situacích neutěšené a kupíme chyby. Sám nejsem neomylný, nicméně počínání našich některých hráčů v určitých situacích se mi nelíbí. Například když jsem obránce a nejlépe poslední, nejdu do kličky, ale snažím se akci založit jinak. Zpravidla totiž ta klička nevyjde a je z toho nebezpečná šance nebo dokonce gól. Jako obránce mám určité povinnosti a musím se je snažit dodržovat a né chtít rozhodovat zápasy. Zpravidla se mi to totiž ani nepovede. Dále nemůžu zatracovat tým či některé členy týmu, když se nedaří, naopak se sám snažím tyto nezdary prolomit a vyhecovat tým! Neznamená, když jsem několikrát upozorněn, ať přehodnotím své snažení při hře, že se naštvu! Naopak se snažím přesvědčit své odpůrce, že snaha je, ale holt mi sudičky nedaly do kolíbky fotbalové nadání. A v neposlední řadě, když znám zavedená pravidla při střídání, snažím se jimi neřídit...!
Myslím si, že jsme už dostatečně rozdávali body a že proti Clifovi prolomíme černou šňůru a opět zvítězíme. Beze sporu máme na to, abychom hráli v páté lize v horních patrech tabulky. A doufám, že časem nám ten postup vyjde. Když budeme podávat stoprocentní výkony podpořené skvělým týmovým duchem, půjdeme po správné cestě! Ave 7 zabělých a těš se Clife!!