Britské vzdušné jednotky sestřeleny!
Utkání s Pražskou legií bylo kvůli podmáčenému terénu hřiště na Junioru odloženo, proto jsme k dalšímu utkání nastoupili opět na Tempu proti celku RAF Jinonice.
Za slunečného počasí a s narychlo slepenou sestavou jsme se potkali se soupeřem, který vynikal hlavně fair-play hrou (děkujeme!), v ostatních činnostech už to bylo horší, obzvlášť útočníci se spíše dohadovali, jak to sehrát, než aby spolupracovali.
Od začátku jsme vsadili spíše na dobrou obranu a nechávali jsme soupeře hlavně nakopávat balony, což ovšem málokdy vedlo k ohrožení naší branky. Naopak hrozili jsme my, nejprve Kvaki „zkušeně“ z metru přestřelil zívající bránu, ale o chvíli později své zaváhání napravil, lahůdkovým pasem posunul na mě a nechytatelnou střelou, která zásahla gólmanova citlivá místa a došourala se do brány, jsme využili přečíslení. Šanci zvýšit měl před poločasem hlavičkou Sůša, ale hostující brankář se vytáhl a parádním zákrokem vytáhl na roh. To už jsme hráli bez Váci, který si obnovil zranění kotníku a odpočíval za lajnou.
Do druhého dějství se ovšem oklepal a opět se zapojil do hry. Zápas nabral obrázek marného dobývání naší branky, soupeř se málokdy dostal ke střele, a na druhé straně se nám dařilo kazit nadějná přečíslení. Gól tak přišel po trestném kopu, Sůšovu ránu těsně nad zemí gólman jen posunul k tyčce, kde jsem stál, osvědčiv svůj skvělý výběr místa, a jemně jsem doklepl míč za čáru – 2:0. Někteří z Brouka by mohli z podzimu pamatovat, že taková dorážka z půlmetru do prázdné u mě není samozřejmostí :D
Když jsem přidali třetí branku, kdy Váca lehce tečoval Peldovu střelu, bylo už hotovo, soupeř se zmohl pouze na korigování stavu na konečných 3:1. V tabulce máme nyní devět bodů a zápas k dobru na první Blesk i třetí Alej. Naopak na sestupových příčkách mají mužstva stejně zápasů, pouze Jožin má šest. K záchraně tedy vede cesta přes ještě jedno vítězství, nejlépe nad S.F.O.T.em nebo Jožinem.