Lehko nabyl, lehko pozbyl
Těžce vyrýžované body s Interem jsme tragickým výkonem prošustrovali s Jawou. Papírově slabší soupeř nám nasázel pro každého zbabělého jeden kousek, tedy 3:7.
Páč se k tomu Pif nějak nemá, tak přidávám pár slov k utkání s Jawa Teamem. První zlá zpráva nás postihla v pátek před zápasem, kdy se na Arabské zranila naše největší hvězda, Ráďa, a tím pádem bylo pravděpodobné, že průměr pod gól na zápas bude po mači minulostí.
Nakonec věrni svému jménu, jsme nastoupili se 7 plejery, tedy jeden na střídání. Zápas nezačal vůbec špatně, když už ve druhé minutě se přízemní střelou někde za půlkou prezentoval Tomáš Surmík a soupeřův gólman si vybral slabší moment. Bohužel to bylo tak vše, co nám v první půli soupeř dovolil, a zbytek zápasu si v klidu pohlídal. Ani záblesk naděje, když Viky těsně po přestávce bombou pod břevno snížil na dva pět, nic nepřinesl a konečných 3:7 bylo ještě docela milosrdných.
Pro představu bych to přirovnal ke třetímu zápasu v Sokolově, výkon prachmizerný, i já jsem si svoje gajdošky vybral, nějakou díru u tyče jsem našel, vepředu pohyb v podstatě nulový, pozdní přístup k hráčům atd... No, recept jediný, rychle zapomenout a v dalším zápase získat ztracené body (aspoň podle dosavadních výsledků by měla Jawa patřit k týmům ze spodní poloviny tabulky).
P.S.: To se naštěstí podařilo...